Středeční skupina - Slunečnice!

Milé dámy, po delší době se opět ozývám s novinkami ze středeční skupiny. Koncem minulého školního roku skupina fungovala v komornějším počtu, proto jsme se rozhodly, že jí vdechneme s novým školním rokem nový život. Začátkem prázdnin jsem se zúčastnila pobytu v Rakovicích, který se velice vydařil a dodal  mi novou chuť a energii pokračovat ve skupinách. Navíc jsem se zde potkaly s Oksanou (na obrázku), která je od září posilou naší skupiny. Začátkem září jsme se také rozhodly, že si dáme jméno. Shodly jsme se na tom, že se budeme nadále nazývat Slunečnice a dáme skupině také novou, organizovanější formu. Momentálně tedy plánujeme aktivity skupiny více dopředu a Oksanka nám vydatně pomáhá především v kreativních programech. Od začátku školního roku jsme už stihly vyrábět přáníčka, dívat se na dokument a diskutovat o něm nebo například hrát hru Activity, která pomáhá ženám naučit se nová slovíčka. Na skupině přibylo také několik nových žen, z čehož máme velkou radost. 

Jen škoda, že se nového rozkvětu středeční skupiny nedožila Tamarka... Věřím ale, že se na nás dívá shora a má z nás radost... Tamarko, chybíš nám!

Velikonoční skupina

Na skupině 4. 4. 2012 jsme měly možnost vyzkoušet si několik technik zdobení vajíček. Většina z nás však zvolila metodu ubrouskovou, kdy se vejce nejdříve nabarví na bílo a pak se na něj nalepí ubrousek. Navíc jsme měli možnost nabarvit si i kalíšek na vejce, takže jsme si domů odnášely pěkný set:) Jitka nám k práci z vyfouklých vajíček usmažila výborné omelety, které všem moc chutnaly. Přejeme krásné Velikonoce, ať už je budete slavit tento nebo příští týden!

Jarní setkání v Rakovicích

Velikonoce letos přišly do Rakovic o týden dříve, to však nikomu nevadilo, ba naopak, v chladném, ještě skoro zimním počasí jsme se příjemně jarně naladili a připravili na nadcházející svátky. Autobusem z Knížecí nás jelo asi 30, další účastníci na nás již čekali na statku nebo se připoili později. Začali jsme čajem a mazanci a pokračovali rozpravou nad smyslem Velikonoc a rozdíly v jejich slavení. Blyo zajímavé slyšet, jak se Velikonoce slaví např. na Ukrajině, v Bělorusku, na Slovensku, ale také v Pákistánu. Po výborném obědě, který nám připravil Etnocatering, jsme malovali vajíčka a pletli pomlázky. Pak následovalo krátké zamyšlení, které vedla Bedřiška Kotmelová a společnou modlitbou se za zapojili všichni přítomní. Odpolední program obohatil pan Kemel se svou harmonikou a autorskými písněmi - smutnými i veselými. Společný den jsme zakončili dobrodružně - opékáním buřtů střídavě v dešti, kroupách, větru a především na zimě. Snad právě proto buřty tolik chutnaly! Kolem půl 7 jsme se vypravili zase zpět do Prahy. Děkujeme všem, kdo nám přichystali tak báječný den a těšíme se zase někdy!
p.s. škoda, že ze středeční skupiny nikdo nemohl, tak snad příště...

Oslava svátku Nouruz a kurz vaření

21. 3. se uskutečnil historicky první kurz vaření napříč kulturami. Nutno říct, že se velmi vydařil. Přišlo 5 účastnic, které se učily, jak uvařit Fesenjun, upéct Širini Tar a namíchat jogutrovo-mátový nápoj Doogh. Fesenjun se vaří celé 4 hodiny, proto jsme začali jím, pak se osvěžili nápojem, ochutnali rýžový dezert, který paní Lejla udělala doma a nakonec upekli piškotový dezert promazaný šlehačkou a proložený ovocem. Všechny tyto báječné recepty nás naučila paní Lejla, které vydatně pomáhala - nejen s překladem - její dcera Fatimka. Dorazil také syn paní Lejly a početná rodina paní Razíji. Rodina paní Lejly je z Íránu, paní Razíja pak z Afghánistánu. Svátek Nouruz se slaví v obou těchto zemích, proto jsme si vyslechli řadu zajímavých informací o jeho průběhu. Rodina paní Razíji dokonce připravila prezentaci o tomto svátku i o Afghánistánu obecně. Moc děkujeme! Za středeční skupinu dorazila paní Viktorie.

První kurz vaření se tedy vydařil, vše se stihlo na čas, vládla dobrá nálada a ženy odcházely spokojené a nasycené nejen jídlem, ale také informacemi o jiných kulturách a zvycích. Doufáme, že podobně se vydaří i budoucí kurzy!!!

Co jsme dělaly poslední dobou

Posledních pár skupin bylo zase zajímavých! Povídaly jsme si například na téma pověsti a pohádky a další skupinu na toto téma navázaly a probraly si několik pověstí ze Starých pověstí českých. Po nějaké době jsme se také věnovaly kreativní činnosti - malovaly jsme hrnky. Kdo přišel, měl možnost nejen zkrášlit hrnky v InBázi, ale také namalovat si hrneček pro sebe a vzít si jej domů. Myslím, že se nám hrnky všem moc povedly a InBázi rozhodně dělat ostudu nebudou! Zatím poslední skupinu jsme věnovaly povídání na různá témata - od volného času až po starosti osobní i pracovní. Těšíme se na viděnou tuto středu, kdy bude probíhat kurz vaření pro veřejnost, na nějž se můžete přijít podívat. Další středu pak budeme pokračovat zase klasicky...

Herní skupina

Na skupině 15. 2. jsme se potkaly s novými tvářemi a hrály Activity. Trochu jsme si pozměnily pravidla a nehrály proti sobě, ale spolu, což bylo fajn:) Procvičily jsme si některé české výrazy a naučily se nové. Děkujeme všem za příjemnou skupinu!

Taneční ženská skupina

Milé dámy, pokud jste prošvihly minulou skupinu, pak jste přišly o mnoho! Paní Tamara nás totiž učila latinu! Tedy ne jazyk, ale tance! po překonání počátečních technických obtíží jsme zažily originální rozcvičku a pak se naučily základní kroky tance zvaného česky cha-cha a rusky cha-cha-cha a dále samby, která mně osobně připadala velmi obtížná, a rumby. Zakončily jsme volným stylem, který šel všem nejlépe. Krásně jsme se v těchto mrazivých dnech zahřály, paní Tamaře moc děkujeme a těšíme se zase příště na viděnou!

Skupina o domácím násilí

18. 1. 2012 jsme měly možnost přivítat na naší skupině zajímavé hosty z organizace Amiga (http://amiga-migrant.eu/). Nečekaně přišla i paní Elena Tulpova, předsedkyně tohoto sdružení, které založily migrantky pro migranty. Představila svou orgnizaci a dala nám na sebe kontakt. Pak už předala slovo svým kolegyním Zulfiyi a Natalji. Ty po stručném úvodu v češtině oznámily, že debata o domácím násilí bude probíhat v ruštině. Ruštinu volí, aby se informace dostaly k příjemkyním v jejich rodném jazyce a nemohlo se tak nic ztratit v překladu. Přestože rusky neumím, myslím, že setkání bylo velice přínosné. Ženy na pozadí příběhů popsaly všechny důležité skutečnosti, které se týkají domácího násilí. Rozproudila se živá diskuse, kterou ukončila až půl osmá a tedy konec skupiny. Doufáme, že se zase brzy setkáme a podobné zajímavé diskuse budou na naší skupině pravidlem!